Květen 2017

Tři přání

7. května 2017 v 15:48 | ann-ihilation |  Ze mě pis
Přání sice byla tři, ale nikdy je nenapadlo vystoupit z pohádkové knížky a bojovat proti zlu. Já sama jsem zlem, protože jsem je vytrhla ze zázraku a bojím se jejich konce.

První odválo vločky sněhu z odkvetlého slunce. Nebe hořelo růžovým terpentýnem a noci umíraly pod poryvy tance. Tvé rty a mé rty si přály zároveň, ale zvlášť. Má polovina se nevyplnila, protože jsem jí doopravdy nechtěla. Doufám, že tvá ano, proto zůstává navždy nevyřčené a ze všech nejbolestivější.

Druhé rozjiskřilo horkou letní noc a patron všech duší v očistci rozhazoval kusy svého těla po světélkující obloze. Vzpomínám, že v tvém něžném náručí jsem si poprvé přála nesobecky. Zdálo se dávno splněné, ale teď bych přísahala, že jsme nikdy nebyli dál od naplnění této prosby. Čas snad jednou změní všechny naděje a sny, proto ani toto nevyslovím.

Třetí ve mně zatajilo dech uprostřed průletu nečekanou temnotou. Všechen ten intenzivní třesk uvnitř ubíhajícího klidu zapříčinil, že jsem na jeho naplnění pomyslela impulsivně. Srdcem pulsuje vařící se rudá myšlenka, že bleskové činy vycházejí z hloubi psyché. Tělem se vine mrazení, že se toto přání splní a už už lemuje kořen jazyka a obmotává ret. Vzduch řídne a vítr přináší ten nejhorší strach - že se nesplní nikdy.
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!