nekonečno

9. ledna 2017 v 23:30 | ann-ihilation |  Prý poezie
Čas se otáčí kolem zemské osy
Polibek tvého stínu mě chladí na zátylku
Drtíš mi hruď tvýma silnýma rukama
Jazyk máš svázaný nepoddajností

Čas se zastavil
Nebe v tvých očích se zatáhlo
Neklidně se převracíš
Ze sna šeptáš lži o milencích

Ráno nenastane
Nesmí
Žadoním o jedinou minutu navíc
Jen malou chvilku,
Abych mohla slíbat z tvých tváří mládí

Úsvit bolí
Líbáš mě naposledy
(tak jemně)
Když za tebou dveře
Zavírají propast
Ještě cítím tvou vůni na polštáři
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 10. ledna 2017 v 9:29 | Reagovat

To je nádherný, básničky nemusím, ale tohle je super......

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 21:25 | Reagovat

Některý ty tvoje spojení.. ach..!

3 ANNihilation ANNihilation | Web | 19. ledna 2017 v 21:49 | Reagovat

[1]: Děkuji!

[2]: Mňáu, díky, ty vždy potěšíš. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!