Červenec 2016

Štěstí

31. července 2016 v 0:02 | ann-ihilation |  Miniatury (kreatury)
Jsou ženy, které pochopí, že stačí pěkně vypadat
a muži, kteří porozumí tomu, že stačí mít peníze.
Jsou spolu šťastni svým krásným malým způsobem.

Metallica - Wherever I may roam live S&M

10. července 2016 v 17:03 | ann-ihilation |  Metallica

Protože domov můžeš mít kdekoliv?
Protože ho nosíš v sobě? Jen si ho nenechat vzít, narušit, zbořit. Nikdy, nikdy, nikdy.
Přehodnocovat názory? Ano. Měnit se? Samozřejmě. Ale vždy s nohama na zemi a hlavou v oblacích, nikdy ne s nožem u krku a se sirkami v očích u sledování násilí.
Přeji si, tak plně, zůstat sama sebou. I přes to, že tak často nechci být sama sebou, svou duší ve svém těle. Chci zůstat subtilním Já na cárech plátna s barevně nesouvisejícími obrysy, kde barvy přesahují čáry a tvar neznamená víc, než zlatý prsten na ruce.
Přísahám sama sobě, že mi nikdy nikdo nevezme vůli. Že mi nikdo nenaruší morálku. Přísahám, že se nenechám otočit naruby - naruby do černobílého světa ověnčeného osahanými papíry, kde záleží jen na úsměvu z umělého sněhu a postříbřeném chování. Protože kdyby se mi někdy mělo stát, že stanu tím, co nenávídím, musela bych se sprovodit ze světa. Protože bych to nebyla Já, jen má mělká projekce.
Slovy Johna Miltona: Lepší vládnout v pekle, než sloužit v nebi.

P.S: S&M neznamená sado&maso

Hozier - Take me to church

6. července 2016 v 23:41 | ann-ihilation |  Další hudba

Nehorázně mě to baví a je úplně jedno, že to je mimo můj obvyklý vkus.

awwrterztuz

6. července 2016 v 22:02 | ann-ihilation |  Vadnost bez hranic
V hlavě mi naskakuje myšlenka z jedné Bradburyho povídky: "Už nikdy se neuvidíme, už nikdy se neuvidíme." Ten pocit loučení, ta melancholie uvědomění si reality okamžiku. Uzavřenost, kterou jsem nikdy nepoznala. Milionkrát jsem si představovala, jak tě potkám ve výtahu a za myriádou konvencí se mi podaří ukrýt jedinou malou větu

je mi líto, jak jsem se zachovala

A představovala jsem si, jak si zapálím, budu se dívat na růže a pokoušet se neplakat. A celý tenhle gordický uzel ve mně se rozplete a už nikdy, nikdy se nebudu probodávat minulostí.

protože někdo tak čestný si to nezasloužil

Když jsem tě tam, a tehdy to bylo naposledy, nepotkala, kousek mého já ve mně zemřel. Protože vím, že nemohu pokračovat, že se nikdy neoprostím. Protože moje city nikdy nefungovaly způsobem, se kterým by se dalo zacházet.

a vím, že v paralelním vesmíru jsem tě nenechala jít
(a že moje vlasy jsou pořád černé)
"Potvůrko"
a nebe nad Andělem je navždy růžové

a neodpustím, dokud neodpustíš ty


A do té doby budeš bloudit v mých snových krajinách.

Myslím, že až tě potkám; tebe - z masa a kostí, nevzmůžu se ani na slovo, raději se opiju a pustím si Pearl jam, jako posledně. Myslím, že až tě potkám, ve skutečnosti se neuvidíme. Protože už se nikdy neuvidíme...

Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!