Květen 2016

Nirvana - Negative creep live

22. května 2016 v 22:45 | ann-ihilation |  Nirvana

Když ti nehraje kytara, a tak se nasereš jako malej spratek. :D

Rzezrtfduf

18. května 2016 v 23:28 | ann-ihilation |  Vadnost bez hranic
Jsem marod, takže se snažím ležet. U počítače. Vypadá to asi tak, že ležím jak kus slizu rozmázlá na křesle a nohy mám hozené na počítačovém stolku a občas kopnu do monitoru. Možná pro radost z pohybu, možná preventivně, abychom měli v bytě ještě víc rozbitých věcí, možná proto, abych se lépe zakuklila do deky a stal se ze mě motýl (můra). Poslouchám hudbu (ticho neléčí) a zpětně projíždím své staré články. Blog jsem si založila ve dvaceti. Teď mi k tomu už skoro (!!!) přibylo pět let a články staršího (ani novějšího; eh, ještě že nepíšu?) data nejsou zrovna čitelné. Kydy a klišé, jen ten platonismus zůstal.
Z hlediska nějakejch těch teorií ve vývojový psychologii už mě asi nečekají nějaký zásadní zvraty, ne? Když si čtete nějaký ten výtvor datovaný do vašich patnácti let, tak to vždy pobaví, vykouzlí rumělec na tváři. Když si říkáte "Jóóó, tak to je pěkná sračka. Kdy že mě to napadlo? Jo ve třiadvaceti!", neni to úplně to pravý vořechový.
Skoro mi hlodá, jestli prostě blog nezrušit. Hlavně když přihlédnu k tomu, že jsem si v sobě vytvořila nějaký blok (blok, či blog, to je to, oč tu běží) a nemůžu psát. Prostě to nejde. Nevím, jestli to není tím, že sem kdysi zavítala mamka a ve mně se to nějak hnusně hnulo, protože je to jaksi moje místo úniku, kam můžu psát otevřeně kydy, klišé, prasárny a bolístky a nikomu a jsem toho názoru, že když mě někdo zná osobně a vídá se se mnou, měl by se mnou raději komunikovat, než se snažit vyčíst něco z bílých písmen na černém pozadí. Ono to je asi překvapení, že intorverta, kterého znáte, neznáte. Že má nějaké hlubší (po)city. Nebo nějaké. Asi je mi líp, když si o mně ostatní myslí, že jsem mělká zrůda, ve které nic není. Třeba to od pravdy tak daleko není.
(Fakt čtete ty má rozvitá souvětí, ve kterých se úplně rozplývá význam? A rozumíte tomu? I hate beeing bipolar it's awesome! Pomoc, je to trochu automatický psaní! Surrealita jak ďas!

Budu upřímná, ráda se dívám, že jsem něco spatlala dohromady. Ať už to jsou prázdné řádky, či plná slova, jsou to čtyři roky a půl. To je asi rekord ve všem, co jsem kdy zkoušela. Pan Modrý: čtyři roky a kousek, housle: čtyři roky (ale tam to dál neplyne) a jinak všechno (všichni? :D) tak rok. Hmm. Takže z toho důvodu tohle internetový zákoutí asi nikdy nezruším.

ANNihilation

P.S.: "Piš, nebo pryč!" Nic jiného nechci slyšet.

P.S.S.: Jsem fakt úplně vyřízená.
Pamatuju si všechno, všechno...


Duben 16

8. května 2016 v 20:19 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)

Duben byl zavřenýma očima do tmy.
Ruku na srdce (ticho?), nic se nestalo. Stane se?

Na čtení upřímně doporučuji Trainspotting (pokud máte rádi záporné postavy), Nech slova za dveřmi (pokud chcete, aby vás něco dojalo), Povídky z jedné a druhé kapsy(pokud máte rádi klasiku) a Newtonův mozek (pokud chcete zjistit, že romaneto je sci-fi).

Filmy snad raději nedoporučuji, neměla jsem šťastnou ruku na výběr. (Nebyl to úplný póvl, ale žůžo labůžo zrovna také ne.) Ale z pořadů bych doporučila Pořad.

Teď minimalisticky,
uvidíme jak dopadne květen.

ANNihilati◊n
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!