Září 2015

eaw rdtz

19. září 2015 v 22:45 | ann-ihilation |  Miniatury (kreatury)
Slunce ti trhá vlasy a když přecházíš koleje, převyšuje mě skutečnost, kterou nemohu zvrátit.
Jedna. Ne-
Druhá. -odcházej
Třetí. pryč,
Čtvrtá. prosím.
Ač jsem našla dvojjedinost a ty, doufám, také, o několik let později stále prolétám paralelními světy, abych našla ten, kde jsem se zachovala čestně.
Sny o růžovém nebi mě trhají na kousky. Vichřice změny shazuje větve těsně za našimi kroky.
Vzpomínáš na tance mezi kusy ledu? Bohové nás houpali do hvězdných výšin vášně a drtili nás v chmýří pampelišek. Mana nám padala do útrob jako oceány vína a olivové ratolesti nám prorostly v tvář.
Věděla jsem, že jsi jedovatý a tys zase věděl, že jsem divoká. Ale mohl jsi tušit, že se raději zasypu v poryvu jara, než abych tě nechala prolomit mé žulové srdce?
Proudy soli ni železa nemohly smýt bolest, která zůstala nevyřčena.

Odpusť mi, můj Samsone, jediný, kterému jsem neostříhala vlasy.

Michale Graves - Supernatural (audio)

13. září 2015 v 3:25 | ann-ihilation

Jednoduchost někdy může být přímost.

Srpenec 15

11. září 2015 v 22:07 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)

Ryze prokrastinační článek: (Když už žijeme v době, kdy se dá každá špatná lidská vlastnost pojmenovat něčím hraničícím s nemocí...)

Takže čím začít. Jsem egoistka, tak co tím, že mám srpen ráda, protože mám narozeniny? Jsem malé dítě, které neuvěřitelně rádo dostává (ale i dává) dárky - od ručně vyrobených maličkostí až po klasicky pojaté s mašlí. A heč, letos jsem měla dva dorty! A jelikož byla ta příšerná vedra, tak se dost ušetřilo za pití, protože to šlo ráz na ráz. Nakonec to teda odnesly jen kytky, protože měly tendenci dřív hnít, než uvadat. (A tomu se teda dá říkat květy zla..) Každopádně oslava byla fajn, s dobrými lidmi.. :)

Nejlepším zážitkem byl výlet do Vídně. :) Je to sestra Prahy. Takže krásná, byť trochu smrdí (nehledejte v tom žádnou poetičnost, centrum je plné koňských lejn) Pamatáky jsou úžasné, pořád je někde něco k vidění. Asi nejvíc jsem si uslintla v galeriích. Naše galerie totiž vlastní asi tak setinu artefaktů, než byla k vídění. (vidět+Vídeň) Monet, Klimt, Degas, Renoir, Signac, Delaunay, Nolde, Kandinskij, Klee (:D), Chagall, Picasso, Magritte (sice jen jeden, ale když ho milujete, tak to potěší), Ernst, Picasso a pak staří dobří známí jako Rubens, Brueghel, Tizian, Arcimboldo a Caravaggio! Prosím pěkně, málem jsem se tam z toho zbláznila. Jo a doteď přemítám, jestli jsem si měla koupit tu krásnou krásnou krááásnou tašku přes rameno s Rubensovo Medúzou. Ale zase za třicet euro? Na to vydělávám fakt hodně dlouho. Kdyby byl tento motiv na zrcátku, tak ovšem neváhám.

Stephansdom

Nejvíc jsem se nasmála při posílání pohledů. Psala jsem kamarádky adresu a suveréně napsala zemi určení až pod nějakou čáru. Pak se ukázalo, že u té čáry je asi v deseti jazycích nápis "nepište pod tuto čáru". No nic, tak jsem se rozhodla se věnovat druhému pohledu adresované rodičům, abych na něj napsala Czech Rebuplic. Tak jsem šla pro nové pohledy. :D Jsem klasik.
A nejvíc mě asi bavilo čtení nápisů v němčině, protože německy umím asi dvě a půl slova a mám holandský přízvuk.

Hlavně jsem skoro celý měsíc měla byt pro sebe. Brácha byl s přítelkyní ve Slovinsku (a doteď nemá vybalený batoh, ač tak nevypadáme, tak jsme opravdu asi příbuzní) a pak u našich, aby jim pohlídal barák, když byli pryč a zalil zahradu a tak. Celou dobu jsem využila naplno, pořád jsem si zpívala a nemusela chodit oblečená. :)) Akorát musím dodat, že mi připadá, že jsem neměla vůbec žádné prázdniny. Práce teda určitě nešlechtí, nevěřte králíkům!

Z knih za srpen určitě doporučím Clarkovo Setkání s Rámou. Byl to můj první Clarke, ale určitě ne poslední. Líbí se mi jeho styl a hlavně se mi líbí, jak inteligentně vše podává. A ty vědomosti. A to ať už mluví o čemkoliv - vždy promyšleně a s hloubkou.

Z filmů doporučuji Fearless. Někdy si pustíte film jen kvůli herci a zjistíte, že ho někdo zpracoval setsakra dobře a zaměřil se i na dobré téma. V tomto případě jde o posttraumatickou stresovou poruchu. Každopádně je to jeden z nejdivnějších filmů, které jsem kdy viděla.

Z výstav již neaktuální, ale velmi dobrou Konkret-ism v Topičově salónu. Snažím se porozumět stylům, které mi před pár lety neříkaly zhola nic.

Freddie tu také byl!
(ale dredy už nemá)

Spoiler na září: Tu zkoušku, co jsem musela, jsem dala, takže jdu dál. Ale mám toho teda ještě sakra dost, co si budeme povídat. Pořád ze mě ještě neopadly nervy, brr. Jenom čekám, kdy zkolabuju. :D

Dodatek (protože jsem Holy :D): V u nás v hračkářství byla slavná osobnost a to přímo Petr Brukner! Hihihihiii!


Jean Baudrillard - citát

8. září 2015 v 13:25 | ann-ihilation |  Citáty
"Média zničila náš vztah k minulosti a vytvořila chaotický a prázdný svět."
- Jean Baudrillard

annihilation

5. září 2015 v 23:48 | ann-ihilation |  Ze mě pis
autoportrét


(Škoda jen, že nepíšu blog o líčení - mohla by to být dobrá inspirace k článku o tom, jak sjednotit a zakrýt problematickou pleť.)

Štěstí

4. září 2015 v 18:27 | ann-ihilation |  Žít rád(a)
Dnes jsem se bavila s milým pánem, který mi říkal, že sbírá lidová moudra a dal mi takovýhle pěkný samizdat... :)


Nespavost

3. září 2015 v 2:07 | ann-ihilation |  Vadnost bez hranic
Neumím už spát?
Budím se zimou, budím se vedrem.
Budím se násilím spánkovou paralýzou.
A pak mi nejde probudit se z plačtivého snu.
A ráno je šedé, nechce se mi ani být.
Nespavost je hnusná,
ale co teprve ta nepsavost...
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!