Srpen 2015

Pink Floyd - Chapter 24

10. srpna 2015 v 7:43 | ann-ihilation |  Pink Floyd

Východ, nebo snad západ slunce?
Uf, co když jsou nejlepší léta pryč?

The Doors - Horse latitudes

1. srpna 2015 v 16:14 | ann-ihilation |  The Doors
When the still sea conspires an armor
And her sullen and aborted
Currents breed tiny monsters
True sailing is dead
Awkward instant
And the first animal is jettisoned
Legs furiously pumping
Their stiff green gallop
And heads bob up
Poise
Delicate
Pause
Consent
In mute nostril agony
Carefully refined
And sealed over


Představa něčeho nekonečně dlouhého s grošovaným bokem v cestě...Krvavá darda? Snad už nikdy. Zvláštní, jak dvě odlišná umělecká díla po čase splynula v jedno.

Červenec 15

1. srpna 2015 v 16:02 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)
...když byl poslední den července tak krásnej modrej úplněk (už jsem viděla i oranžovej, doufám, že zažiju zelenej a fialovej) a taky, že je Elvis príma týpek a takhle písnička má setsakra dobrej text (ač ho nepsal on, pche).

Červenec byl zase divnej. Už začínám mít pocit, že to není měsícem v roce, ale mnou. Každopádně jsem konečně vypadala z Prahy. S panem Modrým jsme vyrazili na dovolenou do Jeseníků, kde jsme trajdali po okolí. Dokonce jsme se vybelhali na Praděd! (Rozumějte, já jsem líná a pan Modrý už není zrovna nejmladší. :D) Když se na to tak zpětně dívám, tak mám pocit, že se to zvrtlo do nějaké ozdravné dovolené, protože jsme pořád někde chodili pěšky a pili různé prameny všude možně po lázních. (Annin je poněkud více sladký, ale to se dalo čekat.) A taky jsme za celou dobu měli jen dvě piva! Katastrofální to číslo. Ale bylo to zvláštní odpočinutí - od hluku velkoměsta a vůbec techniky. A taky od hnusného vzduchu. Jak by tam jen bylo krásně, kdyby tam nebylo tolik hmyzu. (Jak by tam jen bylo krásně, kdybych tam nebyla já.) Fotky dodám později, pořád je ještě nemám.
Ještě musím dodat, že jsem si odtamtud přivezla křišťál, který se prý hodí ke znamení Lva a má uklidňovat, přinášet pozitivní energii a tyhlety kouzelný věcičky, který asi občas potřebuje každej, zvlášť když je ve znamení Lva, a musím dodat, že je asi nějakej porouchanej, protože jsem pořád stejnej nervák. :D

Jo a k svátku jsem dostala fakt bájo dárky. Pan Modrý mi sehnal lístky do první(!!!) řady na "Ze života hmyzu", jupí. Sice je to až v říjnu, ale alespoň do té doby zkrásním. A ještě aby nebylo toho Karla Dobrého dost, tak mám jeho plakát. :)))) A jinak jsem dostala takový ty klasickký príma věci a spoustu věcí si nakoupila. Nakupování mě teda nebaví, ale když mám peníze a můžu si v drogérce nabrat spoustu voňavejch serepetiček, tak se karta poněkud obrací. Akorát jsem zjistila, že už nejen Vánoce, ale i svátky a narozky nejsou to, co bývaly, když je člověk dítě. Na krátkou chvíli, ani když nestačíš mrknout okem, se to může celý zdát jen jako prázdný a laciný gesto. Ale když máš dort, tak komu by to vadilo, hm? Jinej s dortem se konala taková vypečenost - ne s mým, ale taťka měl narozeniny a s mamkou jsme mu udělaly takové překvápko. Každá jsme upekla jednu polovinu dortu, každá jinej, jen ve stejným průměru a pak to k sobě srazily jako jeden velkej divnej dort. Nikdy se mi nestalo, že by se mi celej dort rozpadl a musela jsem na něj lít tunu čokoládový polevy, aby držel pohromadě, až teď, tak to vypadalo, jako když nám jednu půlku vyrobili v cukrárně a druhou v chráněný dílně. Kecám, tam vlastně dělají super věci.

Z filmů doporučuji Arisona rising, protože je to jediný film, kde je dobře, že Nicolas Cage je prostě Nicolas Cage. A taky, že bratři Coenové mají skvělý smysl pro humor. Z knih doporučuji Burroughsova Teplouše, který pro mě byl svou niterností největším překvapením měsíce, možná i roku, to jen tak někdo nepřebije. Po tom, co jsem četla Nahý oběd jsem si na tohoto autora utvořila poněkud vyhraněný názor, ale ten se teď jako mávnutím kouzelného (a poněkud přihřátého) proutku změnil.

A taky se nějak uskutečnilo tohle: http://v.thathat.net/permalink/v-duel-2014-2015-v3.pdf Díky za práci, lidi. Nevím proč nejsem, ale měla bych být šťastná. Jediné, čeho lituji je, že když byl na jednom autorském čtení open mic, tak jsem nebyla víc odvážná a opilá.

Jinak nic, pusto. Asi. Já už fakt nevím.

ANNihilation

P.S.: Prosím, nedávejte na borůvkový knedlíky tu hnusnou pseudošlehačku ve spreji.
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!