Červenec 2013

Eddie Vedder - fotky

31. července 2013 v 12:55 | ann-ihilation |  Eddie Vedder
Něco v červeném...

...něco bez trička...

...něco orgasmického...

...něco roztomile vtipného...

...něco nezvyklého...

...něco k sežrání...

...něco typického...

...a něco poetického.

zdroj obrázků: tumbrl.com

Alice in chains - Nutshell (live unplugged ´96)

31. července 2013 v 12:42 | ann-ihilation |  Alice in chains

Nejvíc depresivní písnička. Layne to měl v hlavě pěkně v prdeli, co si budeme povídat. A tady už chudák vypadá, že má dost.

If I can't be my own
I'd feel better dead

Pearl jam - Milwaukee (live 1992)

31. července 2013 v 12:36 | ann-ihilation |  Pearl Jam
Pro příznivce starého ryzího zvuku a časů, kdy koncerty nebyly o tom držet nad hlavou foťák. Chro chro a samozřejmě pro dámy, kterým se líbí kdokoliv z kapely, protože jsou tu prostě k sežrání, co si budeme povídat. :)


1) Oceans
2) Even Flow
3) Why Go
4) Jeremy
5) Deep
6) Alive
7) Black
8) State of Love and Trust
9) Once
10) Rockin' In the Free World (Neil Young cover)
11) Porch
12) (Outshined) Leash
13) I've Got A Feeling (Dirty Frank)

Jo a navíc tam je někdo ze Smashing pumpkins, ale jelikož se mi od nich líbí tak tři písničky, tak nevím kdo. :)) Ale jestli vás to zajímá, tak je docela k světu. :D

Vaše navždy úchylná ANNihilation ♫ tralala!

P.S.: Eddie bez trička!!!

Zčernat

30. července 2013 v 21:00 | ann-ihilation |  Žít rád(a)
Zaujala mě na první poslech. Zbýval den do odletu k moři a já vystoupila z autobusu dřív, abych se prošla lesem po dešti, protože jeho vůně mě svým kouzlem uklidňuje. A tehdy jsem si jí pouštěla a zamilovala se do ní. A poslouchala jí dalších necelých čtrnáct dní. (Spolu s tou, co odchází, ale ta ve mně nikdy nezanechala takový odraz.) Vzpomínám, že jsem nerozuměla textu, jen malým útržkům ("A řekl jsem jí vše") , ale věděla jsem, o čem zpívá. A byl to odrazový můstek z ničeho do všeho. První krok k budování. Nebo jen jeden smysl pomátl ostatní? Hned po příjezdu jsem zhltala text po kousíčkách i celý a při každém dalším slovu jsem mu rozuměla víc. Kde jinde najít pochopení než v uměleckých dílech?
A spatřila jsem ho, jak jí zpívá, jak jí zpívá doopravdy. Lépe než na albu. Myslela jsem si, že pláče. To ten výraz tváře? A takhle vznikla nová platonická láska, která trvá. Ale jde doopravdy o platonismus? Líbí se mi jeho tvář, tělo, vlasy, bože, všechno, ale zamilovala jsem se do hudby nebo do něj?
A matná vzpomínka na mladého učitele v tričku této kapely, který je dnes mým Panem modrým.


Toto je fotka z ostrova Lefkada. Přesněji - útes, ze kterého podle jedné z legend skočila kvůli nešťastné lásce básnířka Sapfó. Pokud jste četli pozorně, tak chápete souvislost a navíc máte možnost vidět vaší bláznivou autorku Annihilation ještě se černými vlasy (all my bitter hairs gone to red?) . Ano, přesně tak, tento příběh není smyšlený.

Někde jsem slyšel, že nemůžete cítit opravdovou lásku, pokud je opětovaná. Je to kruté, protože ta pravá je ta, se kterou nemůžeš být napořád. (E.V.)

Metallica - For whom the bell tolls (live S&M)

30. července 2013 v 20:26 | ann-ihilation |  Metallica

Úchvatný nápad spojit tvrdší hudbu se symfonickým orchestrem. Musím přiznat, že nejvíce tam oceňuji smyčce. Taky je na tom alespoň vidět, že se jejich hudba neskládá se tří nesmyslných akordů, ale je tam něco víc. :) A když si představím, že bych byla v publku, asi bych se po třetí minutě zbláznila - to jak zhasne světlo hrozně zintenzivní moment vší té hudby. Jo a James Hetfield (ač je vlastně docela nechutnej?? ambivalence!) je neuvěřitelně sexy. Achjo, já a hudebníci. :))

Paul Verlaine - Podzimní píseň

30. července 2013 v 19:53 | ann-ihilation |  Literatura
Podzimní píseň

Ó, podzime,
tak dlouze tvé
housle lkají,
mou duši tou
hrou unylou
utýrají.

Dýchaje tíž,
zesinám, když
orloj slyším,
vše je to tam,
ten žal, co mám,
neutiším.

I odcházím
povětřím zlým,
jehož svistem
jsem hnán sem a tam,
jako bych byl sám
suchým listem.

Zdroj: Paul Verlaine, Never more a jiné básně, překlad František Hrubín

Lama song

29. července 2013 v 17:58 | ann-ihilation |  :D

Už osm let si to občas zazpívám. :D Pan Modrý říkal, že mam hezký hlas - snažím se totiž co nejvíc napodobit hlas v písni. Oujéé, až budu příště pít, tak to asi nahraju. I když si nejsem jistá, jestli by pak nešlo o nelegální držení zbraně hromadného ničení.. Nazdárek!

Pearl jam - Future days (+text)

29. července 2013 v 17:07 | ann-ihilation |  Pearl Jam
Future days

If I ever were to lose you, I'd surely lose myself
Everything I have found here,
I've not found by myself
Try, and sometimes you'll succeed,
To make this man of me
All of my stolen missing parts
I've no need for anymore
I believe, and I believe cause I can see our future days
Days of you and me

Back when I was feeling broken
I focused on everything
You can't keep this in the ocean (?)
No there's something out there here
All the complexities and games
No one wins, but somehow, they still play
All the missing crooked hearts
We may die, but in us they live on
I believe, and I believe cause I can see our future days
Days of you and me

The hurricanes and cyclones rage
The... turns in dust
The … came and the tides they raised,
And the ghosts that became old
All the promises at sundown
I meant them like the rest
Even's... is to come around, before …
So persistent in my ways, dear angel, I am here, stay
So Wersistent, so alarmed, these decisions too good to be harmed
I believe, and I believe case I can see, our future days
Days of you and me
You and me
You and me


Hudebně - něco do sebe to má. Textově - poněkud sladký, ale kdyby to napsal mě, tak mi to nevadí. Těším se na nové album? - A víte že ani nevím? Stejně by mě víc potěšil nějaký silný proud hudby, jako třeba Once.. Ach..

Alice in chains - Rooster

29. července 2013 v 13:13 | ann-ihilation |  Alice in chains

Silně toxická píseň, která zasáhla můj nervový systém. Projevy této nákazy se ukazují velmi často jako náhodné notování a prozpěvování této písně, ideálně přímo pro probuzení. Nejsem si jistá, jestli to, že když si jí pustím (a když už, tak vícekrát), je lék nebo další vyrytí not do mé mozkové kůry. Ale její síla je naprosto nepopiratelná, tvrdé riffy, ještě tvrdší text (zkuste ho pochopit, zamotá hlavu, nejde to, vázně!) a Layneův skvělý a nezapomenutelný hlas. Chňa, sladká to devadesátá léta.

Pearl jam - Black (vokály, basa, bicí)

27. července 2013 v 18:32 | ann-ihilation |  Pearl Jam
Tohle je velmi zvláštní kousek.. Nikdy předtím jsem si nevšimla, jak je v této písni krásně propracovaná basová linka. A navíc jsem potěšená, protože zde krásně vynikl Eddieho krásný baryton. Navíc já vždy vnímám nejvíc právě vokály a některá místa mě opravdu příjemně překvapila. Hlavně mě z toho mrazilo v zádech - není to snad to, co nám dává poznat, že je hudba úchvatná?


Podpis, jupíííí!

27. července 2013 v 11:28 | ann-ihilation |  Literatura
Pamuk - podpis

Pan Modrý je božííí! :) Johó! :)

Alfred Tennyson - The lady of Shalott

25. července 2013 v 11:47 | ann-ihilation |  Literatura
Lady of Shalott je krásné básnické dílo, které stojí za přečtení a hlavně za zamyšlení. Je to příběh ukrytý do velmi rytmických veršů, který vypráví o smutném osudu paní ze Shalott. Ta je zakletá a nesmí nikdy pohlédnout ven, a tak na krásy světa pohlíží jen odrazem v zrcadle. Když ale spatří statečného rytíře Lancelota, zamiluje se do něj a vydá se ven z hradu. Lancelot jí spatří až teprve, když paní ze Shalott umírá a shledává jí velmi krásnou. Z příběhu tedy vyvstává myšlenka souboje lásky a prokletí. Stálo i přes smrt poddat se tomuto citu? Alespoň na chvíli cítit svobodu? Nebo je menším zlem se dívat na svět v pouhém odrazu, ale v bezpečí? Navíc si báseň pohrává s nadějí a beznadějí. Ač se paní ze Shalott snaží, nikdy nedojde svému cíli, protože nemůže zlomit kletbu, která na ni byla uvržena. Je tedy naše počínání pouhým zoufalstvím? Na konci ale autor zlomí tuto ubohost v tragédii - naznačuje, že by láska krásné paní mohla být Lancelotem opětována. Lepší je byť na vteřinu podlehnout hlubokému citu, ač obětujeme všechno, než-li prožít život prázdně...


zdroj obrázku: http://www.barnesandnoble.com/w/lady-of-shalott-alfred-lord-tennyson/1103327849?ean=9781447549161

Michal Ajvaz - Lucemburská zahrada

19. července 2013 v 12:18 | ann-ihilation |  Literatura
Michal Ajvaz otevírá nevšední pohled do fantaskního světa, který je na dosah ruky. Celým příběhem jako by poukazoval na to, že náhoda může zcela přetvořit lidský život a jak málo stačí ke změně vnímání. Bravurně si pohrává se změnami v lidské mysli. Promísí depersonalizaci, fatální úzkost, psychedelické stavy, iluze, psychózy a dává tak možnost přemýšlet nad tím, jak vidíme svět kolem sebe včetně sebe sama. Proč právě takto? Díváme se bystře? Kam nás to celé zavede? A jak málo někdy stačí k tomu, aby se vytratilo kouzlo, které vdechlo našemu životu nový smysl?


Román je velmi napínavý, je plný nečekaných zvratů, je psán v mateřském jazyce (když pominu ty pasáže jazyka umělého) a plně ho využívá a navíc i přes svou mystičnost v mnoha detailech působí velmi reálně a lidsky. Ne každému se však tento styl psaní bude líbit; pokud ano, věřím, že z knihy čtenář vytěží spoustu nových směrů, kam se mohou ubírat jeho úvahy a to je přesně to, co od kvalitní literatury očekávám.

zdroj obrázku: databazeknih.cz

Pearl jam - Mind your manners

12. července 2013 v 10:58 | ann-ihilation |  Pearl Jam
A novinka od Pearl jam už je na světě. :) Jako vždy překvapili úplně něčím jiným. Sice nejsem zastáncem punk-rocku, ale jemně to připomíná třeba starou pecku "Spin the black circle" a v podstatě se mi to líbí. Asi protože je mám ráda, kdo ví. :D Ale ty bicí jsou tam vážně perfektní, Matt se předvedl. :)


I've got an unfortunate feelin'
I've been beatin' down
I feel I don't believe
And now truth is coming hard
What they've taken is more than a vow
They've taken your innocence
And then they throw them on a burning pile

I want to say yeah
Mind your manners

I caught myself believin'
That I needed God
And if it's hard to some
We sure could use it

Tried my patience
My patience tried
This world's a don't know better
That makes me wanna cry

I want to say yeah
Mind your manners
Always ready

Self-realizing that im physically redeeming
I'd live another life
No, i'll solve my mystery
Right now, around the corner
We could be bigger than ourselves
We could will it to the sky
Or we could something else

I want to say yeah
Mind your manners

Self-realizing that im physically redeeming
I'd live another life
No, i'll solve my mystery
Right now, around the corner
We could be bigger than ourselves
We could will it to the sky
Or we could something else

Go to Heaven
That's right
How do you like it
Live in Hell

Lacrimae

3. července 2013 v 20:57 | ann-ihilation |  Prý poezie
Již vím, že šumění moře v mušlích
Je lež,
Protože slyšíme jen ozvěnu vlastního srdce
A také vím, že má poslední vzpomínka na tebe
Není ta, kde máš pevně semknutá víčka,
Ale ta, kde mě líbáš na tvář
A říkáš, ať zvládnu všechny zkoušky
Protože tady cítím tvou horkem pulsující duši

A ano,
Přála bych si věřit
V Rajskou zahradu, kde vesele tančíš
Nebo v to, že se probudíš jako voňavá chryzantéma
Či v těle půvabné siamské kočky

Ale živly nás od sebe odnášejí
Není Ohně, co by objal Zemi;
Jednou tu člověk je
A najednou…

Setkáme se v prachu
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!