Another way - Summer rain

21. května 2013 v 21:27 | ann-ihilation |  Další hudba

Je vlastně úplně obyčejná, ale přece neobyčejná.

A také další důkaz, že lidská pamět je zvláštní. Já mam sice nejvíce vyvinutou tu čichovou, ale obvykle mi spousta písní z dob minulých právě ty doby připomene a tak tomu bylo i u téhle písně. Vzpomínám, že jsem jí jednou slyšela při otevřeném okně doznívat z blázince (aby bylo jasno, tak to hráli na Mezi ploty) a zamilovala si jí. Pro vás to asi moc zajímavé není, ale je zvlášní se přenést do minulosti "pouhou" písní. Mám to tak vlastně se všemi písněmi. Někdy si pustím něco, co jsem slyšela hrozně dávno a najednou se mi vrátí pocity z té doby. Přemýšlím, jestli není nějak možné, že bych svoje pocity tímto způsobem byla schopná potlačovat. Co když je všechny jakýmsi způsobem uchovala v tónech a postupně se dostávala k jiné hudbě, abych na ně zapomněla?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 22. května 2013 v 22:02 | Reagovat

To funguje i u mě. Jednou mě budou probírat z kómatu písněmi od Led Zeppelin nebo Roberta.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!