Strom

29. listopadu 2012 v 20:38 | ann-ihilation |  Bílé na černém
Vzrostli jsme ze semene a země, abychom zapustili kořeny a přetvořili se ve strom, který je schopen obnovy. A tak každý rosteme; upínáme své větve blíže a blíže ke slunci...


A každá životní příležitost je plodem na stromu života, které můžeš utrhnout a naplnit své tělo jeho chutí nebo ho nechat bez povšimnutí. Uhnít. Každou šanci však využít nelze, jak by si pak člověk mohl vychutnat ovoce štěstí, kdyby se ho přejedl? Avšak hnilobný zápach narušuje tvé myšlenky, jakoby odcházela tvá zemřelá léta.
Jednou nastane čas, kdy pochopíš, že sladkost života lze zachovat pouze rozdáváním. Trháš jablka pro své přátele i nepřátele a rozséváš tak štěstí. Žádný plod nezůstane s láskou nevyužit.
A po čase se ty spadané stanou potravou pro zvířata. Ty uhnilé se v půdě rozloží, stanou se její součástí a když vytrváš, vyživí tvůj strom.
Cítíš svůj růst, vůni květů, které jsi stvořil, sladkost vlastních plodů, slast stínu, který rozléváš pro znavené poutníky a najednou víš, že překonáš každou bouři, protože tě zocelí.



zdroj fotky: http://songsfromtheforest.blogspot.cz/2011/05/scandalous-tree-photos-cover-your-eyes.html
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!