Možnosti

12. září 2018 v 17:28 | ann-ihilation |  Vadnost bez hranic
Můžeš se mi hrabat v soukromí.
Nemusíš mít vždy pravdu.
Můžeš se ptát člověka s poruchou příjmu potravy na váhu.
Nemusíš milovat své dítě.
Můžeš být nevěrná.
Nemusíš pracovat.
Můžeš lpět na svých rituálech a nutit do nich všechny ostatní.

Vědomá či nevědomá - je to jen tvá volba.
Možnost volby je to, co z tebe má dělat svobodného tvora.

(peace or annihilation)
 

Mark Lanegan & Duke Garwood - With animals

31. srpna 2018 v 18:28 | ann-ihilation |  Další hudba

Na youtube má 34 000 zhlédnutí, z toho 30 000 ode mě. Co víc říct - když se vám zaryje pod kůži, už se jí nezbavíte.
Mark, you're a sorcerer.

 



O orgasmu

27. srpna 2018 v 22:44 | ann-ihilation |  Trapnosti podmořského světa



V koncích

22. srpna 2018 v 19:39 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)
Rubriku "Měsíce" považuji za uzavřenou. Vzhledem k tomu, že se k ní nemám tři čtvrtě roku, vzhledem k tomu, že jsem se k ní pořádně neměla ani poslední dva (víc) roky a samozřejmě vzhledem k tomu, že se nemám ke psaní. Ještě uvažuji o zpětném smazání článků, protože deníky jsem kdysi zničila všechny. (poděkujme Kunderovovo Nesmrtelnosti) Tak třeba brzy, jinak.
Čáu, mňáu


Munch

15. června 2018 v 13:04 | ann-ihilation |  Literatura
Co je ideálem knihy o umělci? Dozvědět se něco (nového) o jeho životě, tvorbě a motivech, neméně pak možnost si díla prohlédnout a posoudit. Tato publikace splňuje jen druhý požadavek - je kvalitně potištěná mnoha nádhernými reprodukcemi, které jsou vždy doplněné o triptych z výřezů díla. Ale promluva, která má barevnou stránku doplňovat, působí jako útržky prezentace od někoho, kdo si o svém čtenáři myslí, že nepojme více jak tři řádky slov na stránce, což má za důsledek fakt, že je text nesouvislý, působí nudně a nezapadá do kontextu ilustrací (je profesionální mluvit o díle, které se nachází na jiné straně a nedat k němu alespoň odkaz?). Kdyby stať o Munchově životě nebyla nesmyslně rozkouskována, ale uvedena v grafické publikaci jako úvod/závěr, mohl by tento svazek fungovat jako celek. Ale to by pak na první pohled bylo znát, že je povrchní, neinovativní a omezená. Doporučuji tedy jen pro Muncha samotného - jeho talent má šanci vyniknout.

zdroj obrázku: https://www.databazeknih.cz/knihy/svetove-umeni-munch-199500

Icarus

15. června 2018 v 0:50 | ann-ihilation |  Prý poezie

Mezi zlomenými se praví,
že klec vyšla hledat ptáka,
ale v této krátké větě
nikdy nepřiznají, jak je těsná
a jak oslnivě se blyští.

Že nemá stěny, ale sužuje,
že nemá dno, ale země pod nohama zebe,
že nemá vrch, ale vyletět je nemožné,
že nemá zámek, ale nelze najít východ

Peří je nadranc,
srdce úpěnlivě skučí každým bouchnutím
kov je rozpálený doběla
a jediným vysvobozením je znovuzrození
nebo spíše jen smrt

Pearl jam - I'm open

6. března 2018 v 22:16 | ann-ihilation |  Pearl Jam

Někteří tvrdí, že umění je nadbytečné. A slyšeli snad někdy píseň napsanou pro tento okamžik v jejich životě? Píseň, která po letech vzrostla pro současnost, abych zachránila jejich duši naprostým pochopením zahaleným v melodii a ověnčeným poezií?
Co může být víc, než sdílené porozumění?

u-mě-(ne)-ní

5. února 2018 v 22:24 | ann-ihilation |  Vadnost bez hranic
Myslím, že miluju umění tak moc
tak zatraceně moc
že ho vidím úplně všude. V každé věci, struktuře, člověku, pohybu, barvě, zápachu, slovu a okolnosti. Všechno splývá, přetváří se, umocňuje dojem a jsem tak paralyzovaná, že nemohu dýchat. Všeho je moc
přespříliš
nejde to vydržet. Sebeobrana těla tkví buď v katatonii, nebo - hůře - v postupném hroucení v záchvatech smíchu či pláče.
Všechno se propojuje a rozděluje rychleji, než stačím mžiknout okem
okamžik
a mizí to, navždy, nezachyceno.
Nemohu dělat nic,
je to silnější
plnější,
opravdovější.
Jsem jen divák v nedokonalé nedokončené hře. Žití je mi zapovězeno, mohu jen pozorovat.
Není úniku.

Listoprosinec 17

9. ledna 2018 v 22:09 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)
Z důležitého anihilačního oběžníku za listopad a prosinec (které už si nepamatuju, sláva letargii):

Mega ultra žúžo bájo koncert Marka Lanegana! Víte, jak je dobrej, když ho posloucháte doma? Tak na koncertě je třeba milionkrál lepší, protože byl přímo stvořenej k tomu, aby zpíval naživo. Je to absolutní opak arogantního floutka - prostě si to nakráčí na pódium, pozdraví, zpívá, poděkuje a čáu. A to zpívá je vážně zpěv, protože to umí a baví ho to a víc ho nezajímá. A věříte mu každý slovo.
A taky mi zahrál Harvest home, takže až přijede příště, jdu zase a telepaticky ho uprosím na No bells on sunday.
Ale nechtěla bych s ním dělat interview. :))

Věc druhá, ale vlastně takové numero uno: Pearl jam! Takže celej můj život dává smysl, snažím se na to netěšit (takže se mi zdají sny o tom, že jsem na jejich koncertě, jooo!), aby se něco neposralo (třeba aby si Eddie neoholil vousy) a doufám, že budou jezdit častěji. Shánení lístku bylo ovšem nejlepší. Na hodinu, kdy byl spuštěný prodej, jsem měla povolení utéct z práce na prodejní místo, kde mi řekli, že mají přetížený server, ať to zkusím znovu během dne. (panika 8/10) Potkala jsem týpka, kterej se mě ptal, na co že jsem to chtěla jít a oznámil mi, že je sám v čekačce, je před ním asi bambilion lidí a že už nejsou lístky k pódiu (panika 10/10). S křížkem po funuse jsem dorazila do práce, měla jsem na krajíčku.. A šéfová mě čapla, odvedla k sobě (bydlí o dva vchody vedle), uvařila mi čaj, posadila mě k počítači a řekla, ať si v klidu ten lístek vysedim. (Přede mnou 4000 lidí = panika 20/10) A vysedila jsem si na sezení (asi aby to znělo), protože prostě všechno nakoupili překupníci? (aneb jak zabít hudbu) Takže 1) mam lístek na Pearl jam 2) zbožňuji svojí šéfovou.. Protože když někdo miluje Jona Bon Joviho jako já Eddieho Veddera, tak to chápe. <3


Jou jééé. A před svátky, v tom největším fofru, jsme se s H. vydali na trhy do Drážďan. A to dokonce až na Stříbrnou! A přese všechen ten nával lidí to bylo naprosto nádherný. Odjakživa miluju Vánoce a jejich atmosféra tam byla cítit v každém kousíčku vzduchu. Tamtí trhy jsou jiné, než pražské. Všude jsou takové malé roztomilé stánky, které vypadají jako chaloupky z pohádky, pijete si svařáček z hrnečku a máte pocit, že jste vypadli. Jo a taky můžete jít okupovat Zwinger, který je mi asi zapovězen, protože !!! Vermeerova Dívka u okna čtoucí dopis je pořád někde jinde, než tam! Jednou jí půjčí a pak jí restaurují! :D Mám pech! Ne, jsem spokojená, miluju to tam a mohla bych tam chodit každý týden. Drážďanská galerie moderního umění je trochu (totálně) slabá, ale pak si říkáte, že pro pět obrazů by šel člověk světa kraj a ten Gaugin a Degas vám za ty peníze stojí. A pak si jdete dát svařák, takže to je fuk.

Co je pech je, že mi doktor našel alergii na lepek. Jako jsou horší věci a vím, že tohle se v dnešní době dá, ale fakt miluju italskou kuchyni (a asi všechno ostatní z mouky :D) a pěkně mě to sere. Pravděpodobně (teď jsem to zaťukala na dřevo i zuby) to nebudu mít do konce života, ale kdo ví. No, ještě že můžu víno a čokoládu. Nesnášim, že se mě moje tělo snaží zabít.

A přestala jsem kouřit, fuj! Držte mi palce, ať do toho znovu nespadnu. (už je to vlastně k dnešnímu datu skoro čtvrt roku) Nechci být na ničem závislá. (kromě hudby) Jo a je super, že mě H. nejvíc podporuje. A vlastně i jeho kamarádi mě zachránili, když jsem se na Silvestra rozhodla, jelikož jsem měla tak tři promile, že si nutně musím zapálit a všichni mi řekli, že nemají. :))) Jinak - s tím pitím to teda nedopadlo a trochu jsem se nad sebou zamýšlela. Né že bych si dávala novoroční předsevzetí, takhle to nedopadlo, jen jsem si ujasnila, že jsem psychomagor a nesmim tak kalit, protože mam nehezkou opici a ještě nehezčí okna.

Tak nějak jsem udělala osobní průlom a po pěti letech, co trpim psychickou poruchou (dodávám, že nediagnostikovanou, ale tak před třemi lety jsem zjistila, že něco takovýho existuje, což mě uklidnilo, protože..) jsem se konečně svěřila svojí nejlepší kamarádce a bylo to kurva těžký. A fakt se mi ulevilo. A jestli se budu zhoršovat, tak se hecnu jít k odborníkovi, protože jsem fakt bezradná. Ale píšu to sem, protože to je pro mě fakt velkej krok. A tohle je něco jako můj veřenej deníček, protože mam nějakou divnou poruchu narcismu nebo co. :D
Jinak jsem vesměs spoko. Zamilovaná. :)

Z knih bych asi doporučila jen Ze života hmyzu - překvapivě dobrá kniha, na to, jak špatně je hodnocená. (co se vám na tom nelíbí?) Viděla jsem jí v Národním, ale nenapadlo mě, že bude takhle skvěle podaná na papíře. :) Hlavně mě dostalo, že bratři Čapkové napsali dva konce - pokud by se režisérovi (nebo asi vám) nelíbil ten špatný.

Ovšem filmy! Musíte nutně vidět S láskou Vincent! Forma zde sice totálně poráží příběh, ale je to zatraceně jedno, protože budete mít husinu, až budete vtaženi do jeho obrazů! Ne, fakt jsem z toho šílela nadšením. Nějakého polského génia napadlo, že sežene kupu malířů, nechá je přemalovávat obrazy van Gogha a pak je zanimují do filmu.


Ze seriálů doporučuji Firefly, které má jedinou chybu: není zakončené, protože se, nevím proč, přestalo točit. :(.. Nikdy mě nenapadlo, že se mi bude líbit něco, co je točené jako kovbojka z vesmíru, ale humor dělá nakonec vše.

Taktéř nový objev Brooklyn 99. To je taková sračka, až je to perfektní.

A jinak jsem koukala na pohádky. :) A byla jsem moc hodná celý rok, protože mi Ježíšek přinesl spoooustu krásných dárků.

Smrdím, smrdíte, smrdíme,
čáu,
třeba někdy zase budu psát a né jen sedět na prdeli.

ANNihilation


Femme fecale (autoportrét)

9. ledna 2018 v 21:20 | ann-ihilation |  Art (k)deco

formát: divný
pastelky

Čerň

12. listopadu 2017 v 18:22 | ann-ihilation |  Prý poezie
má lásko z modré oceli
pravá
nejjemnější

ty, kterýs mě naučil pokoře
odhalil dobro
uhnětl mě lepší

ty, který stěží stojíš
zlomený
víčka ti těžknou černí světa

odpusť mi
odpusť mi bláhovost léčit samotu
odpusť mi sbírání tance
odpusť mi víno trpknoucí na jazyku
odpusť mi, že postrádám tvou duši tak moc
odpusť, že ti neodpustím, že z nás nikdy nebudou přátelé

štědrovečerní lev
je svědkem:
svět se změnil
tak dávno tomu

copak jsi mě neslyšel?
němá ústa potřísněná mladou krví
ti slibovala konec
který dávno nastal

vše je pryč
tak dlouho
tak neslyšně
s neštěstím vyrytým v rukou

slib mi,
že se nalezneš
vzrosteš
zapomeneš


červenec-srpen-září-říjen

24. října 2017 v 22:51 | ann-ihilation |  Měsíce (a vadnější tělesa připoutaná k Zemi)
Zwinger. Kampa s Kupkou na druhou. Paddy and the rats. (+nová platonická láska) Bílá nemoc. 2001: Vesmírná odysea. Van Goghovo ucho. Morový sloup. Dějiny krásy. Sedmilhářky.
Krom Drážďan také Říp, Hluboká a pak jen padacími dveřmi a ještě dál.
Šero v místnosti, kterou pomalu procházíš. Jen občas zavadíš o světlý hedvábný závoj. Necítím nic a není mi to jedno. Nebo cítím vztek. Nebaví mě to, co jsem si vybrala, že budu dělat. A také mě nebaví, že nedělám nic a že nemohu i když mohu. Trala la.


Nečtu vaše stránky, tak nevím, proč čtete mou.

Vlastimil Tetiva - Claude Monet

4. září 2017 v 9:30 | ann-ihilation |  Literatura
"Maluji jen to, co vidím, a ne to, co by rádi viděli ostatní." Ano, o Monetovi se píše samo - pro jeho výraznost, osobitost a ne vždy kladně přijímanou originalitu. I proto je tento odborně psaný životopis poutavý, čtivý a rádi se k němu vrátíte. Publikaci doplňuje obrazová část, nad kterou se jistě rozplyne (nejen) každý milovník umění - protože, buďte upřímní i vy, kterým barevná plátna nic neříkají, Monet nakonec svými tahy štětce a intuitivním výběrem barevných kompozicí zaujme každého. Takže ano, kniha obsahuje kvalitní textové pojednání i řadu výtečných vyobrazení malířových prací. Co ale nedává žádný smysl, je fakt, že jedna část nekoresponduje s druhou. Díla zmiňovaná v Tetivově textu nejsou (až na pár výjimek) k nalezení v obrazové příloze, což je nepříjemný důvod, který dokáže bravurně pokazit dojem z celé knihy - její celý koncept nedává smysl.


zdroj obrázku: https://www.knihydobrovsky.cz/claude-monet-668677

100 otázek, na které se nikdo neptá

12. srpna 2017 v 1:19 | ann-ihilation
...protože jsem dítě devadesátek a žeru tyhle řetězáky (a i řetízáky), dokonce je považuju za nejvhodnější věc v tuto chvíli

1) Spíš s otevřenými nebo se zavřenými dveřmi?
Zavřenými, aby na mě nemohla strašidla.

2) Bereš si domů šampóny a kondicionéry z hotelu?
Ne, ale vzala bych si, kdyby tam měli nějaké dobré.

3) Spíš se zataženými závěsy nebo žaluziemi?
Joo

4) Ukradla jsi někdy dopravní značku?
Ne, ale chtěla jsem.

5) Používáš post-it nálepky?
Neee :D

6) Vystřihuješ si kupóny, aniž bys je použila?
Vystřihuju asi tak všechno, kromě kupónů.

7) Bylo by ti milejší, kdyby tě napadl medvěd nebo roj včel?
Je to jedno, stejně neumím utíkat.

8) Máš pihy?
Všude možně

9) Usmíváš se vždycky na fotkách?
Vždycky ne, ale když jo, tak vypadám jako když jsem vypila flašku vína

10) Co tě nejvíc u lidí rozčiluje?
Nenávist

11) Počítáš někdy kroky při chůzi?
Asi ne :D

12) Už jsi někdy stanovala?
Jo! :)

13) Kdy jsi naposledy stanovala?
Třeba před osmi lety? Ale nic pro mě, jsem princezna

14) Tancuješ někdy i bez hudby?
Ne, protože mi pořád něco hraje v hlavě

15) Koušeš tužky?
Ne, mý chutě se od dětských let dost změnily

16) S kolika lidmi jsi strávila tento týden?
Jako... o co jde? :D

17) Jak velkou máš postel?
Malou jak pro trpaslíka :( (a navíc tvrdou)

18) Jaká je tvá písnička týdne?
asi In the doorway od Misfits

19) Vadí ti, když kluci nosí růžovou?
Je mi to úplně fuk

20) Díváš se na kreslené filmy?
I na seriály

21) Jaký je tvůj nejoblíbenější film?
Věčný svit neposkvrněné mysli

22) Kde bys zahrabala poklad, kdybys nějaký měla?
To sem tak budu psát!!!

23) Co piješ k večeři?
Cokoliv, co neteče

24) Do čeho si namáčíš kuřecí nugety?
Do pusy

25) Tvoje oblíbené jídlo?
Cokoliv italskýho nebo příbuznýho čekuládě

26) Na které filmy můžeš koukat pořád a stále se ti líbí?
Na Harryho Pottera a Četníka :D

27) Byla jsi skautka?
Ne, ale chtěla jsem být Mladý svišť

28) Nechala by ses vyfotit nahá do časopisu?
Jedině od Saudka

29) Kdy jsi naposledy napsala dopis na papír?
Třeba před čtvrt rokem? Tohodle média se nehodlám vzdát!

30) Umíš u auta vyměnit olej?
Jsem ráda, že si doma vyměním žárovku, takže asi tak..

31) Už jsi někdy dostala pokutu za rychlou jízdu?
Nemam řidičák a na bruslích a kole jezdím jako šnek, protože jsem posránek, takže ne..

32) Už ti někdy při jízdě autem došly pohonné hmoty?
ne?

33) Jaký je tvůj oblíbený sendvič?
Krůtí se zvlhčovačem

34) Co je nejlepší jídlo k snídani?
Cokoliv sladkého (při kocovině lák z okurek)

35) Kdy běžně chodíš spát?
Nějak mezi půlnocí a jednou

36) Jsi líná?
Někdy moc, někdy málo

37) Za co ses jako dítě převlékala na karneval?
Za vodníka a pikolíka. (Byla jsem asi moc hezký dítě, že jsem nebyla víla nebo tak.)

38) Kolik jazyků umíš?
Jsem jen jeden a kus člověka :(

39) Máš radši lego nebo pexeso?
Jestli mam radši kreativní věc, nebo něco, na co je třeba dobré paměti? :D Tak co myslíte?

40) Jsi tvrdohlavá?
Přehnaně

41) Kdo je lepší - Lucie Bílá nebo Gabriela Gunčíková?
Eddie Vedder?
Jako takhle - Lucii Bílou nesnášim a tu druhou neznám. Super otázka.

42) Dívala ses někdy na mýdlovou operu?
Rekord: 3 sek

43) Máš strach z výšek?
Většinou ne

44) Zpíváš si v autě?
Ani ne - vzhledem k tomu, že neřídím, nechci rozptylovat řidiče

45) Zpíváš si ve sprše?
Málokdy, ale zase si zpívám všude jinde

46) Tancuješ v autě?
Cha-chu

47) Už jsi někdy použila střelnou zbraň?
Vzduchovku. A že jsem měla mušku! ;)

48) Kdy sis naposledy nechala dělat portrét od fotografa?
Naštěstí dávno.

49) Zdají se ti muzikály kýčovité?
Zdají se mi hlavě trapné. (Kromě Vlasů a Sweeneyho Todda)

50) Jsou pro tebe Vánoce stres?
Jo, ale jen proto, že mě stresují ostatní!

51) Už jsi někdy jedla pirožky?
Asi ne.. Jakto?

52) Jaký je tvůj oblíbený ovocný koláč?
Asi jakýkoliv, ovoce+koláč=mňam

53) Čím jsi chtěla být jako dítě?
Stromolezkyní. A pořád chci.

54) Věříš na duchy?
Asi jo..

55) Už jsi někdy měla pocit deja vu?
Milionkrát.

56) Bereš denně vitamíny?
Denně ne.

57) Nosíš pantofle nebo bačkory?
Chodím bosa.

58) Nosíš župan?
:)

59) V čem spíš?
V posteli

60) První koncert?
Killing joke, když mi bylo třináct

61) Tesco, Kaufland nebo Billa?
Ani jedno?

62) Nike nebo Adidas?
NEEEE

63) Brambůrky nebo křupky?
Brambůrky, mňam!

64) Buráky nebo slunečnicová semínka?
Semínka jsou bájo! A vzhledem k tomu, že na arašídy mam alergii.. .)

65) Už jsi něco slyšela o skupině Tres bien?
Ne a po tý otázce s Lucií Bílou ani nechci.

66) Brala jsi někdy hodiny tance?
No jasný, taneční byly super!

67) Jaké povolání by měl mít tvůj budoucí partner?
Nějaké, ve kterém bude spokojený? (Kecám, měl by to být zpěvák Pearl jam)

68) Umíš srolovat jazyk?
A proč si myslíš, že po mně chlapi tak pálí? ;)

69) Už jsi někdy vyhrála v soutěži slabikování?
Jsme snad v USA?

70) Už jsi někdy plakala radostí?
Jasně, že jo. :D Ale já brečim pořád kvůli něčemu...

71) Máš nějaké gramofonové desky?
Nemám.

72) Máš gramofon?
Nemám, což asi vysvětluje ty desky

73) Zapaluješ pravidelně kadidlo?
Jo, protože bydlím v kostele

74) Už jsi někdy byla zamilovaná?
Pořád!

75) Čí koncert bys ráda viděla?
Pink Floydů

76) Na jakém koncertě jsi byla naposledy?
Na nějakým punkovým lítání :)

77) Studený nebo horký čaj?
Jakýkoliv!

78) Čaj nebo káva?
ČAAAAAJ

79) Gumoví medvídci nebo čokoláda?
Gumoví medvíci v čokoládě?

80) Umíš dobře plavat?
Jo

81) Umíš zadržet dech bez ucpání nosu?
Neasi

82) Jsi trpělivá?
Ani omylem

83) Diskžokej nebo skupina na svatbě?
Hlavně dort

84) Už jsi někdy vyhrála v nějaké soutěži?
To asi každej, ne?

85) Už jsi někdy byla na plastické operaci?
Mý prsa jsou pravý!!!

86) Máš raději černé nebo zelené olivy?
Zelené

87) Umíš plést, nebo háčkovat?
Neumím, ale chtěla bych

88) Ideální místo pro krb?
Koupelna :D

89) Chceš se vdát?
Asi někdy jo.. (Kvůli božím šatům a že bude každej koukat na mě)

90) Pokud jsi v manželství, tak jak dlouho?
Neeeeeeee

91) Do koho jsi byla na střední škole zamilovaná?
Do všech. :D A nejvíc platonicky do Jamese Hetfielda a Coreyho Taylora

92) Vynucuješ si někdy věci pláčem nebo vztekem?
Snad ne!

93) Chceš děti?
Možná někdy...? Zatím jsem pořád dítě já

94) Tvoje oblíbená barva?
Červená

95) Chybí ti právě někdo? Někdo koho bych mohla obejmout?
A komu ne?

96) Něco, co se ti přihodilo ve škole?
Třeba to, jak se mi zasekla sukně za punčocháčema a já to zjistila až v půlce hodiny...?

A poslední čtyři otázky se někam ztratily a to jsem to kopírovala. :D Takže se ptejte??? :)

Bílé plátno

23. července 2017 v 11:17 | ann-ihilation |  Prý poezie
Chci utopit svůj život
Na bílém plátně
Poskvrněném jen květy levandulí
Zvrátit svůj osud
Znovu se zrodit
...správně

Prožít krásné dětství
Bez křiku
Bez krve
Mít srdce doširoka otevřené
Setkat se
Možná je náhodou

A znovu tě poprvé políbit

Ondřej Horák+David Böhm+Jiří Franta - Průvodce neklidným územím - Příběhy českého výtvarného umění (1900–2015)

11. července 2017 v 23:29 | ann-ihilation |  Literatura
Popsat konzistentně zlomy v českém výtvarném umění za více jak posledních sto let? Jak to (nás) asi tak provést?


Musí být neuvěřitelně těžké složit dohromady tolik do sebe nepasujících dílků, ale jak se dozvíte, lze to udělat s obrovskou grácií. Proč psát o umění nudně, když je možné naprosto rozbořit koncept jakékoliv encyklopedie a hravě smazat hranice mezi vědomostmi a kreativitou? Tato kniha je psaná šíleným textem, doplněná trefnými parafrázemi známých děl, smutné a nostalgické vzpomínky vám vykreslí v komiksech, ke slavným dílům nepřidává rejstříky, nebojí se humoru a všechny události spojuje do pozoruhodně fungujícího a netradičního celku. Tím, že tuto publikaci vytvořili umělci, se jim z ní podařilo udělat samostatné umělecké dílo. A tím je jiná a tak výtečná. Přiznejte si to - je to žlutá vrána mezi všemi černými ovcemi.

zdroj obrázku: https://knihy.heureka.cz/via-vestra-labyrint-pruvodce-neklidnym-uzemim-pribehy-ceskeho-vytvarneho-umeni-1900-2015/galerie/

Další články


Kam dál

Anihilační koktejl: Vezmeme spoustu hudby, přidáme kapku filmů a knih, pořádnou dávku úchylnosti
a sentimentálního egoismu, to vše jemně zakápneme náhodným mixmašem zájmů a notnou dávkou platonismu.
Podáváme ve sklenicích čistého šílenství.
Na zdraví!